Nezdáme se!

Pro dnešek ( Pro dnešní článek, za jak dlouho? … Dlouho. ) ze sebe nebudu dělat debila. * Ani nemusíš * (- To byl mindrák… mindráku seznam se, tohle je čtenář ) Budu se snažit vypadat jako civilizovaný člověk ( Dítě ).

* Ou jé *

Souhlas.

Dnes jsem se vracela z chalupy. ( Bylo tam krásně, to jen pro to, aby jste věděli jak nádherně jsem si užívala víkend = práce, dřina, práce ) Nejdříve jsme jely přes vesničky a pak ty postraní městečka, která nejsou ani zaznamenaná na nějaké normálně velké mapě. Poté jsme se nějak záhadně dostali na dálnici. Ne, že by jsem nevěděla jak se na ni vyjíždí, ale nějak jsem to nezaznamenala. Poté jsme dojížděli do mého rodného Brna. Samozřejmě jsme jeli i přes ty hrozné silnice, „podsilnice“, „nadsilnice“ alá mosty. Značení je hrozné, a celé to tak vypadá jako v té Americe. ( Víte jak oni mají všude ty silnice přes sebe. No tak, tak nějak )

Přesuneme se dále.

* Díky bohu! * – A diváci přikyvují.

Mno, museli jsme objíždět auto/ řidiče, kterému praskla pneumatika. Asi. Ale o to nejde spíše mě zaujalo to že lidé spolupracovali na té dopravě. Bez žádných zádrhelů ( Jen menší zácpa, ale buďme hodní ) bez toho aniž by někdo srazil řidiče, který byl v tu chvíli u kola směrem do středu silnice.

I když to byla malá spolupráce, tak aspoň nějaká. Byla to spolupráce bez toho aniž by jim něco někdo řekl.

Většinou čtu, jak lidé ničí vše kolem sebe a ničeho si neváží. Když se, ale jednou za čas uvidí něco takového, hned to člověka…pozvedne. * Ale no tak, tebe by neuzvedl ani slon * To tedy uzvedl! :‘ (

Moc toho nemám co říci. Nic zvláštního, co by jsem vám chtěla říci, se neděje kolem mě. Snad konec roku, ale to není novinka. Snad že se na ně netěším i když budu strávit polovinu volna s kamoškou, kterou by jsem opravdu někdy kuchla. * Je to určitě vzájemné * Já vím!

Adios.

* A česky umíš? *